Slonovinové necuke s námětem Kosekikóa a Čórjóa, sign, Jukimasa?之正 ?
- přelom 19. – 20. století
- rozměry 3,2 x 4,5 cm
- slonovina
Jedná se o kvalitou řezby prostřední pozdní exportní necuke, jeho zajímavost spočívá v pěkném námětu.
Čching-Š Chuang Ťi (vládnul 221 – 210 př.n.l.), vládce státu Čchin, budovatel Velké čínské zdi a proslavený mimo jiné svou pohřební hliněnou armádou, při své sjednotitelské činnosti anektoval a rozvrátil ostatní státy – Wei, Jen, Čao, Ču, Čchi a také Chan, z něhož pocházel i velmož Čang Liang. Čórjó je japonské čtení znaků jeho jména, stejně tak Koseki je japonské čtení čínských znaků jména Chuang Š´. Čang Liang se hodlal násilnickému císaři pomstít za zkázu své vlasti a zabít ho. Pro ten účel si zhotovil 150 liber těžké protáhlé železo, atentát v Po-lang-ša roku 218 př.n.l. však nebyl úspěšný a Čang Liang se musel skrývat. Tou dobou potkal na mostě podivného starce, který se později ukázal být poustevníkem Chuang Š´, (Žlutým kamenem). Stařec předstíral klopýtnutí a tajně Čang Liangovi sdělil, aby přišel za pět dní na stejné místo, protože pro něj něco má. Když za pět dní Čang Liang na místo dorazil, pokáral ho poustevník, který se z ničeho nic objevil, že je nezdvořilé chodit na schůzku s nadřízeným pozdě, a domluvil s ním novou schůzku za dalších pět dní. Tentokrát si Čang Liang přivstal a dorazil na místo srazu ještě za noci, a když pak dorazil Žlutý kámen, počal vyučovat hrdinu válečnému umění a strategii. Té pak Čang Liang znamenitě využil jako vojenský poradce Liou Panga, zakladatele následující dynastie Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.), v boji proti státu Čchin. Liou Pang zvítězil a Čang Liang byl jako jeden ze Tří hrdinů, kteří se nejvíce zasloužili o stát. Zahrnut tituly a lény netoužil však po poctách a údajně odešel do ústraní učit se umění nesmrtelných. Vypráví se, že odešel ze světa lidí, následujíce nesmrtelného Čch´Sung-c´a, nadaného vládou nad deštěm a sídlícího v horách Kchun-lun. Čang Liang si dal s poustevníkem sraz po třinácti letech, a když dorazil v příslušný čas na dané místo, našel tam místo poustevníka jen žlutý kámen. Vzal si tedy kámen k sobě a po všechna zbývající léta svého života mu prokazoval pocty, jako by se jednalo o skutečnou osobu. Když zemřel, pohřbili kámen společně s ním.
Výjev na necuke popisuje epizodu z dob Čang Liangova studia umění válečného. Na třetí ranní schůzce se Žlutý kámen rozhodl, že hrdinu vyzkouší, a hodil z mostu do řeky svou botu, aby mu jí Čang Liang donesl zpátky. V řece žil obrovský drak, který se boty zmocnil, hrdina se však nezalekl a mečem v ruce si jí dobyl zpět. Poustevník ho za to odměnil drahocenným svitkem s taji válečné strategie. Poté se ukázalo, že oním drakem nebyl nikdo jiný než bódhisatwa Kuan Jin (bohyně milosrdenství), která na sebe vzala dračí podobu, aby Čang Lianga vyzkoušela. Oboustranným námětem je Čórjó, předávající Kosekikóovi sedícímu na koňském hřbetu vydobytou botu.
