Nuki Soku Zan 抜　即　斬

Nuki Soku Zan („tasení a rychlé setnutí”)

Úvodní text Tokutomi Tasaburó senseie (pobývajícího v Zuši):

Co se týče japonského bojového umění (budó) a etického kódu samuraje (bušidó), nejedná se o vztah mezi pánem a vazalem, ale jedná se o spojení dvou lidí, jakoby spoutaných lanem, aby se stali jedním a dosahovali tak rozvoje.

Zejména pokud jsme se rozhodli studovat budó, musíme počít studovat i bušidó. V současnosti nežijeme ve feudálním zřízení a vyjádření bušidó doznalo změn, ale důvěryhodnost 信, spravedlnost 義, a nakonec i položky jako prospěšnost prokazování loajality 忠誠 k vlasti 国家 a lidu国民 jako samuraj se nezměnila.

Od druhé světové války se v Japonsku počalo do té doby vážně vnímané vědomí bušidó 武士道精神 zanedbávat a budó úpadkově zjednodušovat do bojových sportů.

Na druhou stranu je pozoruhodné, že ochrana kulturního dědictví budó s vnímáním původního bušidó oslovuje i nejaponce, kteří k tomu inklinují. Naštěstí je Nakagawa Kendži jedním z mála budóků, kteří si toto uvědomují. Při pochopení Nuku – zoku san抜即斬 je studium budó „napřetržitým tréningem základů od rána do večera”朝鍛夕錬 (výrok Miyamoto Musašiho z Go rin no šo, pozn.překl.), což stimuluje tréning šermu 撃剣錬膽, a jsem velice rád, že se tímto součást japonské tradice, bušidó, šíří do celého světa. Ve sféře určených technik 技 vzniká virtuozita 気品, zvyšuje se 格調 důstojnost a praktikování budó přesahuje do duchovního rozměru, vzrůstá smysl pro morální jednání 道徳心. Což je hybnou silou pro rozvoj světové kultury a civilizace.

徳富道場館長：徳富太三郎 Kančó Tokutomi dódžó: Tokutomi Tasaburó

Nuki Soku Zan 抜　即　斬

Základ praktikování meče způsobem „Nuki soku zan” je založen na konceptu Happó nuki 八方抜き (tasení do osmi směrů) mistra Morinaga Kijošiho 森永清先生. Toto Happó nuki vzniklo shromážděním nejúčinnějších a nejpraktičtějších technik ze starých stylů iaidžucu, aby se stalo reálnou metodou použití meče. V oněch dobách se na kompilaci technik podílel i Nakajama Hakudó (1873 – 1958) 中山博道.

Skutečná podstata bojového umění nespočívá v jednoduché metodě, ale v eleganci優雅 a virtuozitě 優美, kterou si tělo osvojí. Uvažování o strategii heihó 兵法nemůže vnější vzhled 見え opomíjet. Velmi důležitým bodem je jistota, se kterou sek provádíme, v momentu přemáhání soupeře vyjadřovat rozhodnost, bojovou energii meče 刀勢. To bývá v řeči válečné strategie označováno jako „saki” [先], jedná se o důležitou podmínku pro to, abychom přemohli soupeře. Skutečné bojové použití meče 実用刀法 je dáno kompilátem různých doktrín, ale se vztahem k Nuku zoku san 抜即斬 je cílem prostě zasáhnout tnutím soupeře, abychom ho porazili a tím se stává meč jistotně smrtícím 必殺の剣. Po technické stránce se jedná o metodu stínání 斬突法, po mentální stránce se jedná o nezbytnost rozvíjení vědomí sutemi捨て身 („zavrhnutí těla”). Přichází-li hrozba od člověka, setnu člověka, přichází li hrozba od koně, setnu koně 人おごるれば人を斬り、馬おごるれば馬を斬, to je nezbytná intenzita. Takto se započne s akumulací smrtících technik 必殺技, později může dojít k transformaci na úroveň meče dávajícího život 活人剣 (kacudžin ken), tradujících se od mýtického císaře Džinmu 神武. Bez praktikování „smrtícího meče” 殺人剣 ovšem nemůže být řeč o „životodárném meči”. Pro reálný výcvik seků je nutné praktikovat tamešigiri 試し斬りが. Postoj (kamae構え), zaměření pohledu (mecuke目付け), přemisťování těla (tai sabaki 体捌き) přemisťování soupeře (kjaku sabaki 脚捌き) metoda přibližování (sekkin 接近) udržování harmonické vzdálenosti (ma no torikata 間の取り方), stažení se (ridacu離脱), koncentrace (zanšin残心) etc. To vše má význam pro jistý zásah 斬突, jedná se o „okrášlení krásy ještě větší krásou” (lit.) kindžóka wo soeru 錦上花を添える. Nukizokusan 抜即斬 je provozování praktické metody zacházení s mečem 実用刀法, ale nevyhnutelně vede k rozvoji zdvořilosti 礼儀を正しくする. Praktická metoda zacházení s mečem 実用刀法 znamená metodu meče pro vytyčení jasného rozdělení mezi životem a smrtí 生死を明らかにする為.

Desetitisíce lidí získávají od nebes toliko jeden život a neztratit ideu úcty k němu 尊敬 je učením bušidó, což je dáno skromností srdce 心の慎み a zejména respektem敬 k druhým, což se projevuje ve formě zdvořilosti 礼儀.

Osoba, praktikující nuki soku zan musí nutně rozvíjet svou sebekontrolu 心を慎.

Metoda charakteru 心法 a metoda techniky 技法 jsou jako dvě kola jednoho vozu a praktikování bojového umění 武道 pomáhá k rozvoji obou dvou. Tato metoda charakteru 心法 se v nejextrémnější formě projevuje v odvrhnutí těla (sutemi 捨て身), které je v povrchním pohledu některých dódžó vnímána neúplně, jen jako součást cvičební praxe šugjó 修行. Při praktikování nukizokusan je možno nahlédnout do čistého pocitu velké techniky ówaza 大技 v překonání sama sebe, „mezi blýskajícími se čepelemi mečů chtivých zabíjet se nachází peklo, ale odvrhneme li tělo, přichází příležitost”［斬り結ぶ刃の下ぞ地獄なる,身を捨ててこそ浮かぶ瀬もあれ, „žádný rozvrh, žádná představa” (munen musó 無念無想), „rozetnout jedním tnutím na dva kusy” (ittórjódan一刀両断). Jakkoliv se jedná o „meč válečníka” 戦士の剣 zároveň se jedná i o meč (ctnostného) vládce 王者の剣, takže ówaza ittó rjódan 一刀両断の大技 je v nukizoku san v nejvyšší úctě, a jako východisko technik 技法基盤 je rozpoznána jako základ 根幹, jejich „kořeny i větve”. Skutečným cílem praktikování realistické metody meče 実践刀 je rozvoj silného těla i duše 心身 a formování charakteru.

Umírněnost 謙虚 spočívá v nebazírování na maličkostech, při náhledu na důležité se stát lidskou bytostí se schopností rozpoznávání správného jako správné, špatného jako špatné, že chyba je chyba 正は正、邪は邪、非は非として, trénovat od rána do večera 朝鍛夕錬し,a s tímto cílem usilovně pracovat na tom, stát se silným a řádným člověkem, a to jak v každodenní všednosti, tak za výjmečných okolností. Neustále pracovat tělesně i duševně pro všeobecné blaho 公の為 a neustále pokračovat v sebekultivaci cvičením 練磨. Óšú budžucu kórjú šidókai kaičó: Nakagawa Kindži 欧州武術交流斯道会　会長：中川欽詞