Tantó

Koto tantó joroidoši sign. Sukesada s uranenkin v montáži širasaya, poč. 16. století

Délka čepele 22 cm

sign. Bišú Osafune Sukesada 備州長船祐定 (Sukesada žijící ve vsi Osafune v provincii Bizen) a dat. Eišó sannen hačigatsu hi永正三年八月日(třetího roku éry Eišó, t.j. 1506, dne osmého měsíce)

hira zukuri, iori mune, ko nioi deki suguha, hada s excelentním čikei. Jedná se o typ joroidoši („probíječ zbrojí“) od mečíře věhlasné linie Osafune Sukesada.

Tantó zhotovené živoucím národním pokladem TAKAHAŠI SADACUGUEM

Ó tantó v montáži širasaja signované „Sadatsugu saku“ 久次作

  • nagasa (délka čepele) 25,8 cm
  • cukurikomi: hira zukuri
  • muzori, iori mune
  • hamon: nioi deki suguha s konie, komidare, místy nidžúba
  • hada: kompaktní koitame s čikei

Sadatsuguovo skutečné jméno bylo Takahaši Kiniči 高橋 金市 . Narodil se roku14.4.1902 ve 35.roce éry Meidži a mečířství studoval u mečířských legend Gassan Sadakazua 月山貞一 a Sadakatsua 貞勝. Používal i umělecké jméno(号) Rjúóši Minamoto Sadatsugu 龍王子源貞次 a Rjúsen 龍泉. Studoval meče období kotó a rytinu horimono v duchu školy Gassan月山. V Hikosahuróově klasifikaci mečířů Tóšó banzuke 刀匠番附 z roku 1943 zaujímá Sadatsugu nejvyšší úroveň ze sedmistupňového hodnocení „saidžó saku最上作 “ ( „práce nejvyšší úrovně“ ), alternativně nazývané šinpin no recu 神品の列 (kategorie prací božstev). V této kategorii bylo ze 250 zúčasněných mečířů zastoupeno toliko dvanáct. Sadatsugu tvořil v Ósace v duchu uvedené školy, v roce 1955 ( 30.rok éry Šówa ) obdržel kromě množství jiných ocenění i jako první z mečířů titul Ningen kokuhó 重要無形文化財 ( „Živoucí národní poklad“ ) neboli mukei džújó bunkazai. Zemřel 24.srpna 1968. Je proslavený především svými pracemi ve stylu provincie Jamaširo, Sóšú a obzvláště Bizen.

Byla o něm vydána publikace:

  • Author: Sadatsugu Takahashi
  • Publisher: Kodansha, Showa 57 [1982]
  • Publication Date: 1982-01-01
  • Series: Ningen Kokuho Shirizu ; 31
  • Language: Japanese
  • Format: Book
  • ISBN-10: 4061452312
  • ISBN-13: 9784061452312
  • Product ID: EPID4941822

Je uváděn v seznamu živoucích národních pokladů:

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Living_National_Treasures_of_Japan_

Tantó Bizen Osafune Kiyomitsu saku

Tantó signované Bizen no kuni džú Osafune Kijomicu saku s datovaná  Eiroku džúnen hačigacu hi (v desátém roce éry Eiroku, dne osmého měsíce)

Dýka s hirazukuri čepelí je v odpočinkové montáži širasaja, jakkoliv u Sue Bizen bychom pravděpodobně spíše očekávali variantu na Čódži nebo koši no hiraita hamon, tantó má nádhernou nioideki suguhu. Rytina s bůžkem bohatství Daikokua, jednoho ze šičifukudžin (sedmi bůžků štěstí), stojícího na dvou svazcích (tawara) rýže s paličkou na dobývání pokladů a Hoteiovým pytlem s poklady  je pozdějšího data, náměty tohoto typu se staly populární až v období Edo, obzvláště od éry Genroku.

Na opačné straně čepele se nachátí rytina dvou žlábků, symbolizující gomabaši, hůlky používané při buddhistických obětinách. Toto horimono je patrně původní, stejně staré, jako čepel sama.

Nakago je obvyklého tvaru provincie Bizen, tj.u nakago džiri je téměř stejně široké jako na habaki moto.

Kijomicu je vedle Sukesady význačné jméno u Sue koto bizentó, tantó samozřejmě dramaticky kvalitativně přesahuje většinovou hromadnou produkci (kazu uči) provincie Bizen oné doby. Samozřejmě datace je další prvek, zvyšující hodnotu tohoto krásného tantó, s posudkem NBTHK.

Eiroku 10 nen 8 gatsujitsu, horimono Omote – Daikokuten, Ura – Futasuji hi, certificate NBTHK

短刀 銘 備前國住長舩清光作  永禄十年八月日

Tantó Sukesada