Tameshigiri taikai 2014

Dne 10.5. 2014 se v tělocvičně thajského boxu sdružení Silapaa ba Křižíkově ulici od 15h. konal již třetí ročník tamešigiri taikai pořádaný dódžó Hakuzan a první ročník šuriken džucu taikai. Letošní tamešigiri taikai se konalo ve stejných prostorách jako první ročník, pořádaný ještě pod Šidókai v kooperaci s mistrem Nakagawou, který přinesl podnětné doplnění pravidel (sek přímo z tasení, nuki uči, později nukiuči z chůze).

V rámci šidókai se konalo velmi pěkné Taikai toto léto v Olomouci pod zdatným vedením Jiřího Kučery, a mnozí členové Hakuzan dódžó v něm vzali účast. Jako duchovní otec myšlenky zavést tradici tamešigiri taikai do Čech nemohu nepociťovat uspokojení, že se disciplína mezi místními adepty bojových umění tak ujala a zdárně rozvíjí.

Program započal ukázkami iai v pěkné interpretaci Silvestra Prajera a kata Šotokan  karake Kamila Práska, který přes vážné zranění nohy svou formou skvěle prezentoval bojové umění, kterému se věnuje v rámci Plzeňského dódžó Nagai Miči.

Jednalo se o skvělou ukázku seišinrjoku, spirituální síly, překonávající zraněné tělo. I to je součást vysoké úrovně bojových umění, obdobně jako když Hirogazu Kanazawa vyhrál mistrovství Japonska v kumite se zlomenou rukou.

Sám jsem předvedl formy hon iai a happó nuki stylu Toyama rjú svou oblíbenou  katanou(gendaitó) od Morijošiho (mukansa) s délkou čepele 83 cm se silným sakizori, následovala ukázka šermu bodákem v vynikající interpretaci Leonida Křížka, praktika i teoretika evropského šermu a nositele tradic Barbazettiho šavlové školy i právě šermu bodákem. V ukázce mu asistoval excelentní šermíř a mistr Tchai ťi Michal Kňažko, ostatně jeho následná ukázka Tchaj ťi stylu Jang sklidila zasloužený potlesk.

Ukázky bojových umění byly doplněny půvabnými japonskými tanečními choreografiemi slečny Ainy Řezníčkové z agentury Trn v oku, a to jak v tradičním stylu (Tanko buši, Sóran buši…), tak i v moderním ve stylu Taichi Saotome.

Po doprovodném programu započala samotná soutěž.

Z důvodu nevhodných rohoží se sestava roppongiri rozdělila na dvě rohože(migi tsubame gaeši, migi dó první , hidari tsubame gaeši, hidari dó druhá). Pro účast nováčků bylo posuzování některých aspektů (kakudo) laskavější než v minulých ročnících, což ovšem nebude v ročníku následujícím, neboť se počítá s technickým růstem účastníků.

Favorizovaní veteráni Jan Beneš a Kamil Prásk se bohužel přes skvělé výkony technicky odeliminovali, tamešigiri je extrémně náročná disciplína a svou roli v ní může hrát i prvek náhody.Všichni podali velmi pěkný výkon a vítězem se nakonec stal Sylvestr Prajer.

Tento ročník se také konal první ročník šuriken džucu taikai v přímém vrhu (suguda uči) na terč. Technika vrhu mohla být jak ve způsobu Meifu Šinkage rjú, v Čechách působící ve dvou studijních skupinách, i korjú. Ukázalo se, že poměrně přísná pravidla (z pěti hodů jeden neúspěch rovná se diskvalifikace) velice rychle protřídila soutěžící a vítězem se nakonec zaslouženě stal Jan Beneš.

Následovala veselice s opékáním špekáčků, čajem, alkoholem a dobrou atmosférou, během níž všichni neformálně  holdovali svým sklonům v dobré náladě a družnosti.

Velice děkuji všem účastníkům, návštěvníkům i pomocníkům za to, že především díky jejich podpoře se podařilo realizovat zdařilou akci, která doufám potěšila své návštěvníky. Těším se na následující ročník.     /Jakub Zeman/

 

Tags: ,