Pekingské setkání na konci léta

Na půdě Velvyslanectví České republiky v Pekingu, oáze klidu v centru hektické metropole říše středu, proběhla dne 20.9. vernisáž děl čtyř významných umělců. Jedná se o další počin dlouhodobého trendu ambasády na podporu slibně se rozvíjejících Česko – čínských vztahů, podporovaný velice kulturně ukotveným velvyslancem Liborem Sečkou. Tato výstava se stala hlavní akcí podzimu. Vernisáž navštívilo cca dvě stě padesát návštěvníků včetně kulturních i politických špiček, umělců, galeristů a sběratelů. Výstavě velice napomohlo i krásné počasí, které v září bývá tradičně považováno za nejkrásnější období v Pekingu. Výstavu navštíví během své podzimní návštěvy Číny i prezident Miloš Zeman. Na vernisáži byl prezentovaný i další společný Česko – čínský kulturní projekt, a to sbírka basin haiku od Jakuba Zemana se spoluautorstvím dvou vystavujících umělců a to s ilustracemi Jiřího Straky a krásnou kaligraficko – literární předmluvou profesora Wu Yi.

Výstava čtyř umělců – dvou sochařů a dvou malířů může být také strukturována dle vzorce dva tvůrci z Číny a dva z Čech. Všichni jsou věhlasní tvůrci, respektovaní mezinárodní uměleckou i kritickou veřejností. Tato výstava ovšem není o rozdělování, ale o spojování, přičemž umění vytváří nejpevnější mosty spojující odlišné národy a kultury. Neobjevujeme ovšem Ameriku. Historie Česko – čínského přátelství má již šedesát pět let trvající tradici a na kulturním poli má již na svém pomyslném kontě množství realizací. Národní galerie v Praze má po Číně druhou největší světovou sbírku malby mistra tzv. Šanghajské školy Čchi Paj-Š (1864 – 1957) a Milan Kundera náleží v Číně mezi nesmírně populární spisovatele. V mládí ovlivnil i jednoho z vystavujících umělců, profesora Wu Yi.

Předivo propojení Čech a Číny však nespočívá pouze v nejvyšších rovinách na úrovni států, má i své intimnější, osobní roviny, přímo se dotýkající vystavujících osob. Profesor Wu Yi v Čechách završil svůj tvůrčí pobyt výstavou Pražské léto v Galerii Václava Špály. Wu Yi je klasický čínský literát, ukotvený v domácí tradici i přátelsky otevřený vnějšímu světu. Vrací do umění lidskost, laskavost a smysl pro humor.

Jiří Straka, sinolog a absolvent Pekingské ústřední akademie žije a tvoří v Číně a v Praze. Na vernisáži byl panem velvyslancem Sečkou bezesporu právem označen za českého Čchi – Paj-šiho žáka. Strakovy náměty jsou ukotveny jak v tradici staroslavné čínské malby, jeho hmyz nám může evokovat již zmiňovaného mistra Čchi Paj Š, tak i západní tradici barokních zátiší, aniž by tvůrce ztrácel pro nadčasovost vědomí současnosti. Kombinace tradičních a moderních přístupů v tušové malbě byla již čínskou sběratelskou i uměleckou obcí objevena a od těch dob jeho hvězda v říši středu nezadržitelně stoupá. Sochař a šperkař Pavel Opočenský byl uhranutý v Číně již od starověku nejvýše hodnoceným kamenem – nefritem. Tomuto ušlechtilému materiálu vtiskl nezaměnitelnou pečeť své tvorby. Bohužel jako jediný z vystavujících umělců z důvodu povinností vážících ho v Itálii nebyl na vernisáži osobně přítomen. Jeho proslov pronesl Ing. Matějka ze společnosti Asiatika s.r.o., jednoho z pořádajících subjektů této výstavy.

Sochař Yu Fan částí své tvorby vyjadřuje určitý prvek absurdity, blízký literární tvorbě Pražského rodáka Franze Kafky (1883 – 1924). Již sám výběr děl na tuto výstavu o sobě může vyprávět příběhy. Yun Fanova velká série koní připomíná, že právě oř vládne tento rok čínskému horoskopu. Jeho vystavený soubor nám může evokovat překrásné hrobové plastiky koní z období Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.) a Tchang (618 – 906), s nimiž se mohl český návštěvník setkat na půdě Národní galerie v Praze. Vtipnou zajmavostí tvorby Yu Fana je fakt, že jeho sochy jsou barveny stejným lakem, který používá generální podporovatel akce Škoda na své automobily.

Opočenského idoly – drobné plastiky z nefritu s funkční transcendencí do role šperku – pracují s průsvitností material a geniální invencí svého tvůrce. Jeden takovýto nefrit byl přibližně před rokem nešťastnou náhodou zničen na recepci na půdě velvyslanectví profesorem Wu Yi, což ho inspirovalo k obrazu s příslušným idolem a komplementárním literárním doprovodem. Tato původně v podstatě nešťastná událost tak byla přetransformována v pozitivní setkání obou tvůrců a nemalou měrou ovlivnila i vznik této výstavy ve formě, ve které je.

Setkání čtyř umělců není jen dalším z mnoha počinů slibně se rozvíjející Česko – čínské spolupráce na poli kultury. Jedná se o důležitý okamžik setkání čtyř výjimečných uměleckých osobností, z nichž každá svým neopakovatelným způsobem vyjadřuje své vnímání světa. A je krásnou ukázkou mezinárodního kulturního propojení obou zemí na půdě české ambasády v Pekingu.

Tags: , , , , , ,